Ve vlaku jsme se krásně prospali, ráno nám přinesli čaj místní sladký až hnusný a placicky. Na nádraží jsme chytli ŤukŤuk a chtěli odvézt k hotelu co poradil Jirik Lebdusku. Naštěstí to nedopadlo. Proc, to se dozvíte za chvilku. Ubytovali jsme se, já si dál 2x20 minut šlofíka a Míra zatím prozkoumal okolí.
Vyrazili jsme k řece s názvem Ganga. Je to řeka široká, hlinena a docela teče. Koupou se v ní domorodci. Idylka v tom horku rozbalit deku, slunečníky a cakat se. Koupání nas rychle přešlo. Viděli jsme první pohřebiště. Další odstavec nechť čte jen ten, kdo na to má.
Všechny nebožtíky z celé Indie přivezou sem k řece do Varanasi, přinesou na pláž, koupí dřevo. Asi 350 kg dřeva. Kdo nemá tolik peněz, koupí míň. Nebožtíka položí do vody, dají mu napít Gangy a spálí ho na vatre. Popel a co se nespáli, jakože to je většinou něco, hodí do Gangy. čím míň dřeva, tím to míň shori. Těhotné ženy, děti a svobodný lidi nepali, ale odvezou do Oprostred Gangy a s sutrem u nohy hodí přes palubu. Celý tento rituál jsme měli možnost sledovat z bezprostřední blízkosti. Co se týče zážitků, tento je nejhlubší a dlouho zůstane. Jo a ještě se vrátím k tomu hotelu. Ten doporučený hotel Sonmony je přesně nad tímto pohřebištěm. Od rána do večera tam smrdí kremace. Jsme rádi za nas hotel.
Trochu na to navazuje vtip u oběda, když Mirovi nějaké koření ve spagetach připomíná popel. je
pouze jsem se ho zeptal, jestli ví kde berou vodu na vaření, jestli není z Gangy. A bylo po obědě.
Žádné komentáře:
Okomentovat