středa 26. září 2012

Váránasí - den první

Ve vlaku jsme se krásně prospali, ráno nám přinesli čaj místní sladký až hnusný a placicky. Na nádraží jsme chytli ŤukŤuk a chtěli odvézt k hotelu co poradil Jirik Lebdusku. Naštěstí to nedopadlo. Proc, to se dozvíte za chvilku. Ubytovali jsme se, já si dál 2x20 minut šlofíka a Míra zatím prozkoumal okolí.

Vyrazili jsme k řece s názvem Ganga. Je to řeka široká, hlinena a docela teče. Koupou se v ní domorodci. Idylka v tom horku rozbalit deku, slunečníky a cakat se. Koupání nas rychle přešlo. Viděli jsme první pohřebiště. Další odstavec nechť čte jen ten, kdo na to má.

Všechny nebožtíky z celé Indie přivezou sem k řece do Varanasi, přinesou na pláž, koupí dřevo. Asi 350 kg dřeva. Kdo nemá tolik peněz, koupí míň. Nebožtíka položí do vody, dají mu napít Gangy a spálí ho na vatre. Popel a co se nespáli, jakože to je většinou něco, hodí do Gangy. čím míň dřeva, tím to míň shori. Těhotné ženy, děti a svobodný lidi nepali, ale odvezou do Oprostred Gangy a s sutrem u nohy hodí přes palubu. Celý tento rituál jsme měli možnost sledovat z bezprostřední blízkosti. Co se týče zážitků, tento je nejhlubší a dlouho zůstane. Jo a ještě se vrátím k tomu hotelu. Ten doporučený hotel Sonmony je přesně nad tímto pohřebištěm. Od rána do večera tam smrdí kremace. Jsme rádi za nas hotel.

Trochu na to navazuje vtip u oběda, když Mirovi nějaké koření ve spagetach připomíná popel. je
pouze jsem se ho zeptal, jestli ví kde berou vodu na vaření, jestli není z Gangy. A bylo po obědě.

Vidíme první opičky, je to máme ale štěstí. Od té doby jsme jich viděli jeste asi sto. Naposled teď z vlaku kde to píšu. Uličky ve městě mají asi 2-4m na šířku a trasu co jdeme pět km tak jsou jen samé obchůdky a služby. Každé dva metry asi. Přešli jsme gangu po mostě a dostali se k malým vesnickam. Děti by si s námi chtěli povídat anglicky a pořád se smějí. Ukazují, jak pouštějí draky co si sami vyrobili a chtějí abysme je vyfotili. Koloriksou prevezete úplně všechno. Stavební materiál, tyce do betonu délky až šest metrů. Večer sedíme v restauraci na střeše hotelu a vymyslime co další den.

Žádné komentáře:

Okomentovat